napsal: Slave x

„To je v pořádku,“ řekla má Paní.

„Pošlu sem pro ty doklady jeho,“ a ukázala ma mě.

„Ale až si to v klidu zapíšete.“

Pak se obrátila směrem ke mně. „Odneseš naše věci nahoru, vybalíš a počkáš tam na mě.“

„Rozuměl jsi?!“

„Ano, Paní,“ řekl jsem tiše a díval se do země.

„Prosím?!“ řekla má Paní tázavě. Rukojeť jezdeckého bičíku, který od našeho příjezdu na parkoviště nedala z ruky, mi zapíchla pod bradu a zvedla mi hlavu.

„Ano, má Paní,“ zopakoval jsem nahlas, že to museli slyšet i lidé sedící u stolků na verandě.

„No proto!“

„Máte ho hezky vycvičenýho,“ pochválila recepční.

Cítil jsem, že si mě zvědavě prohlíží a že začínám rudnout studem.

Má Paní si toho všimnula a dodala: „Pořádný výprask dokáže divy.“

„Na chlapy je potřeba přísnost. Pak jsou vděčný jen za to, že jim třeba dovolíte, aby vám líbali nohy.“

„Nemám pravdu?“ obrátila se zase na mně.

„Ano, má Paní,“ přikývnul jsem, ale nejraději bych se zahrabal někam pod zem.

Od stolečků na verandě jsem slyšel posměšné chichotání, ale snažil jsem ho nevnímat a věřit tomu, že posměch nepatří mně.

„Můžeš jít,“ řekla má Paní a obrátila se ke mně zády. Pak pomalu přes verandu vyšla na terasu k bazénu. Byla krásná a elegantní, jako vždy.

Vzal jsem naše věci a vyrazil po schodech nahoru do prvního patra, kdy byl náš pokoj.

„Jak vidíš, rozhodla jsem se letošní dovolenou zaměřit na tvůj výcvik. Tady nás nikdo nezná, tak není potřeba tvůj otrocký stav nějak zakrývat,“ spustila, když za mnou asi za hodinu dorazila do pokoje.

„Počkej, až budeme odjíždět, jak ty budeš poslouchat …..“

„Ano, Paní,“ hlesl jsem a cítil, jak se mi strachem i vzrušením rozbušilo srdce.

Pohodlně se posadila na proutěné křesílko na terase a natáhla své krásné nožky před sebe.

„Postarej se své Paní o nožky,“ zavolala na mě a luskla hlasitě svými drobnými prstíky.

Pak ukázala na místo, kam si mám lehnout.

„A podej mi rákosku,“ poručila, ještě než jsem stačil vykonat její předchozí rozkaz. Na terasu jsem se zase vrátil po čtyřech. Ani mě k tomu nemusela pobídnout. Nizoučká balustráda s rozkvetlými květinami na její horní římse, která sloužila jako zábradlí, moc soukromí neposkytovala. Podal jsem jí rákosku a lehnul si do stínu na chladivou kamenou dlažbu k jejím nohám. Opatrně jsem jí zul obě botky a začal jí jazykem laskat horkem unavená chodidla. Paní si spokojeně oddechla, zavřela oči a odpočívala. Masíroval jsem jí svým jazykem nožky a vdechoval jejich opojnou vůni. Na předchozí ponížení jsem už úplně zapomněl a vychutnával každý okamžik u nohou své krásné tyranky. Po chvíli se dostavil výsledek mého vzrušení a tak jsem musel zvednout zadek nad podlahu. Paní otevřela oči a zasmála se.

„Tak se mi to líbí, ty otrocká nulo.“

Rákoskou, kterou měla do teď položenou na klíně, mě začala švihat, přes vystrčený zadek a stehna. Řezala mě tvrdě, ale rány měly mezi sebou velký rozestup a díky tomu, jak jsem byl vzrušený, jsem je ani moc nevnímal. 

„Podívej,“ řekla po nějaké době a opřela mi špičku rákosky o zadek.

Zvednul jsem hlavu a podíval se dozadu. Uviděl jsem svůj spráskaný zadek a nohy, které byly samé jelito.

Paní se zvedla a došla na kraj balkonu. Posadila se na širokou římsu zábradlí a koukala se na lidi u bazénu. Rákoskou, kterou měla stále v ruce si pošvihávala do vzduchu. Pak mi jí podala, abych ji odnesl. Jednu nožku položila nahoru na římsu a o pokrčené koleno si opřela bradu. Druhou nechala dole na terase. Připlazil jsem se k ní a lehce ji políbil. Viděl jsem, že jí to nevadí, tak jsem pokračoval a jazykem  jí olizoval chodidlo a cucal její krásné prstíky. Ještě chvíli mě blahosklonně nechala laskat její nožku. 

Pak se zvedla a když jsem jí obul obě botky, na které ukázala, vešla do našeho pokoje. Ze skříně, kam jsem předtím naskládal její věci, vytáhla plavky.

„Asi se půjdu vykoupat.“

„Ty půjdeš samozřejmě se mnou. Budeš mi nablízku, kdybych něco potřebovala,“

Řekla to tak, že jsem nevěděl jestli si dělá legraci, nebo to myslí vážně.

„Ale má krásná Paní, já přece žádné plavky nemám. Zapomněl jsem je doma a nahý tam jít nemůžu,“ namítnul jsem tiše.

Myslel jsem, že mi dá za pravdu a chtěla mě jen pozlobit.

„Nahý ne,“ řekla Paní.

„Ale v tomhle ano,“ dodala naprosto vážně a hodila mi černá pánská  tanga. Kdysi jsme je dostali, jako dárek k nějaké objednávce v sexshopu. Ani jsem nevěděl, že je ještě máme.

Vzala do ruky bičík a podívala se do zrcadla. Vždycky jsem tvrdil, že jezdecký bičík je vhodným doplňkem každé ženy, ale teď bych byl rád, kdyby ho raději nechala doma. Jako by četla, co se mi honí hlavou, zeptala se, jak jí to sluší.

„Já vím,“ usmála se spokojeně, když jsem odpověděl, ale přesto bič položila na stolek vedle dveří.

„Obleč si to a jdeme!“ poručila.

V tu chvíli jsem si uvědomil, že to měla vymyšlené, ještě když jsme byli doma.

Obléknul jsem si tanga, jak mi poručila a zůstal klečet na podlaze.   

Přes otevřené dveře na terasu byl slyšet veselý smích koupajících se lidí. Pohlédl jsem znovu na své pozadí, které zakrývala pouze tenká šňůrka mezi půlkami a jelita, kterých by si musel všimnout i slepý. Paní otevřela dveře na chodbu a chystala se jít k bazénu.

„Paní,“ řekl jsem zoufale a sepnul ruce.

„Copak je?“ zeptala se nechápavě.

„Já tam takhle nemůžu,“ řekl jsem nešťastně.

„Nevím, proč bys nemohl. Jsi můj otrok, tak ať to každý vidí. Tak s sebou hoď a pojď za mnou.“ Zatvářila se při tom naprosto nekompromisně.

„Prosím,“ kňučel jsem a nechtěl se zvednout z podlahy.

„Chceš snad odporovat mému rozkazu?!“

„Nebo ti mám dát obojek a vodítko?“ zeptala se přísně.

Zavrtěl jsem hlavou.

„Ne, to ne,“ zvednul jsem se a pomalu se vydal ke dveřím.

„Správně,“ řekla, když jsem se vyšoural na chodbu a zamknul za námi dveře. Dala mi do ruky plážovou tašku, aby jí nemusela nosit sama a vykročila ke schodům.

Když jsme ale scházeli po schodišti do hotelové haly, zastavila mě a kolem pasu mi zavázala svůj ručník.  

„Děkuji,“ zašeptal jsem vděčně. Skoro se mi podlomily nohy, možná úlevou, možná touhou zlíbat ty její.

Vyšli jsme na terasu a po dalších schodech sešli k bazénu. Má krásná Vládkyně se nesla hrdě a vzpřímeně, jako obvykle a já šel za ní a díval se, jak je dokonalá. Na hlavě měla široký klobouk a velké sluneční brýle. Pod průsvitnou tunikou prosvítaly světlé plavky a na nohách měla páskové pantoflíčky na vysokém podpatku.  

Rozhlédla se a pak ukázala na druhou stranu bazénu, kde v rohu u zdi, která uzavírala celý hotelový komplex bylo pod slunečníkem  složené lehátko.

„Tam,“ ukázala velitelským gestem. Nechala mě jít napřed a připravit lehátko i slunečník, aby se mohla pohodlně natáhnout.

Zase jsem měl pocit, že se na nás všichni dívají, ale nebylo mi to nic platné.

Byl jsem rád, protože místo, na které ukázala, bylo relativně klidné a bez lidí, asi kvůli tomu, že bylo dále od bazénu.

Paní se natáhla na lehátko pod slunečníkem a dívala se na mně. Stál jsem před ní a nevěděl co mám dělat.  

„Nevíš, kde je tvé místo?“ divila se.

V tu chvíli jsem si uvědomil, že nemá cenu odporovat a docela se mi ulevilo. Kleknul jsem k jejím nohám, tak jako obvykle.

„Zuj mě,“ nařídila. Rozepnul jsem jí pásek od bot a položil je vedle lehátka.

Cítil jsem se před všemi těmi lidmi strašně poníženě, ale začínalo se mi to líbit.

Díval jsem se, jak je krásná, jak krásně je opálená a byl jí vděčný za to ,že smím být v její blízkosti.

Ani jsem to nemusel říkat nahlas, musela to na mě vidět sama.

Sundala si brýle a pozorovala mě svýma tmavýma očima.

Sáhla do plážové tašky a beze slova mi hodila krém na opalování.

Když jsem byl s natíráním hotový, poslala mě pro něco k pití. Z baru jsem se vracel kolem recepce, ale žena, která měla službu při našem příjezdu, tam už nebyla.

Ta teď seděla na terase, ještě s jednou mladší ženou a mávala na mě, abych se u nich zastavil.

Moc se mi k nim nechtělo, ale když na mě zavolala, raději jsem k nim rychle přišel, protože jsem nechtěl budit pozornost.

Když jsem k nim přicházel, viděl jsem, že něco píše na kousek papíru.

Vrátila mi naše doklady a přidala ten popsaný papír, který přehnula na půl. Teď jsem teprve uviděl, že je to dnešní jídelní lístek.

„To není pro tebe, ale pro tvou Paní, otroku. “ řekla klidně.

 Zvedla ruku a zamávala k místu, kde má Paní ležela na lehátku.

Poděkoval jsem a běžel rychle ke své Vládkyni.

Kleknul jsem před svou Paní a v jedné ruce jí podával limonádu s ledem a v druhé zprávu na jídelním lístku. Paní se napila a vrátila mi sklenici.

„Drž!“ poručila.

Zůstal jsem klečet, tentokráte vedle ní, abych jí mohl podávat pití. 

„Zajímavé,“ řekla překvapeně a začala se usmívat, když si přečetla zprávu. Pak se chvilku přehrabovala v tašce a nakonec vytáhla tužku na obočí. Dopsala něco na lístek a zase ho přehnula, abych neviděl, co tam je.

„Odneseš ho zpátky a  vyřídíš pozdrav od své Paní,“ poručila.

........................................................................................... 

Pokračování příště.